Ego jak ho neznáme

Ego je jeden z nejtěžších životních spoluhráčů.
Ano, správně – spoluhráčů.

Ego totiž vůbec nemusí být náš nepřítel.
Je tam pro to, aby pomáhalo nám, né abychom ho nevhodně přiživovali sobeckostí.

Představte si, že máte jednu miliardu korun. Teď v tenhle moment, kdy nám to blesklo hlavou – tohle, tohle, tohle, hůůů bazén plný prachůůů. Tenhle styl žití, by nás za chvíli zabil.

Stejně funguje i Ego. Pokud o něj nebudeme pečovat, pohltí nás.

Proč máme Ego?
Je tam proto, aby nám řeklo: „Hele, na to se máš moc rád.“

Jaké jsou otázky k téhle odpovědi?
Když nás někdo využívá a my se nebráníme.
Když se někdo chlubí naším peřím a my se nebráníme.
Když nás někdo vysává a my se nebráníme.
Když s námi někdo manipuluje a my se nebráníme.
Když nám někdo rozkazuje a my se nebráníme.
atd., atd.

Reakce na tohle všechno je „zdravé ego“.
„Proč bych se měl nechat využívat?“
„Proč by měl někdo slíznout smetanu za to, co jsem dokázal já?“
„Proč bych si měl nechat vysávat energii takovým člověkem, který všem jen škodí a nehodlá se sebou nic dělat?“
„Proč bych se sebou měl nechat manipulovat?
„Proč by mi měl někdo rozkazovat?“ (Pokud to tedy zrovna není náš šéf.) :D

Ego je tam pro to, abychom si uvědomili, že i na nás záleží.

Pokud ho ale začneme používat špatně, neřku-li vůbec a necháme ho žít vlastním životem, stane se z něj paskvil v podobě:
nadměrné osobní důležitosti
všeználství
pohrdavosti
dokazování
atd., atd.

Pokud dáte vašemu 85ti letému dědečkovi k Vánocům tablet, bez jakéhokoli dalšího vysvětlení a na další návštěvě zjistíte, „že to prkýnko, co jste mu dali k Vánocům nic nevydrží a celé popraskalo“, tak vás asi vomejou, že? :D
Stejně tak je to i s Egem. My prostě jen nevíme jak ho správně používat.

Najděte si své „zdravé ego“.
Zjistěte, co je pro vás nepříjemné.
Kdy nechcete, aby se k vám takhle ostatní chovali.
Co je vůči vám přes čáru.

Řekněte si, dost, NA TO SE MÁM MOC RÁD.

Ale pozor na ten začarovaný kruh.


IMAGE: