Vyhoďte Boha dveřmi, přijde oknem

„Hele, ten náramek se mi přetrhl.“
„Ty jo, jakto? Vždyť takhle vážu všechny, děti za to tahají a nikdy se žádný nerozvázal. Ukaž, navlíknu ti to znovu.“

„No to snad! Ono se to přetrhlo znova.“
„To není možný, vždyť jsem to zkoušela.“
„Vytáhni na to!“ :D

Inu, jaly jsme se karet.
„Proč se ten náramek trhá?“

Někdy loni jsem psala o intuici. Vzpomínáte si? Že intuice, je přímý kontakt s Bohem.
Tohle, tohle bylo znamení. Ta přichází ve chvíli, kdy máme z nějakého důvodu zablokovanou intuici.
Vyhoďte Boha dveřmi, přijde oknem. :D

Zpátky k výkladu. Dotyčná se nachází ve velmi nelehké situaci hned ve dvou odvětvích nezávislých na sobě. V zájmu zachování „zdravého rozumu“ zaujala určitý postoj, který je ale proti jejímu přesvědčení, takže o něm pořád pochybovala.

Jedna karta vypadla už při míchání – většinou ji hned vrátím zpět a ani na ní nekoukám, teď jsem se podívala, pak jsem vytáhla ještě jednu. Teda :o jedna horší než druhá.

Odpověď byla pro obě situace a zároveň potvrzením, že nyní je tento postoj správně, což jí shodilo balvan ze srdce.

Byla i jasná. „Náramek by měl takový vliv, že bys podlehla.“

 

Naslouchejme intuici, vnímejme znamení.

Příběh je sdílen se souhlasem dotyčné a je napsán hodně nekonkrétně.


IMAGE: